Nevídaný rozmach zažívá cyklistika ve všech svých podobách. Prodeje kol lámou ve světě rekordy, Česko nevyjímaje. S rostoucím počtem nadšenců pro pohyb v sedle kola však přibývá i všemožných nešvarů. Existují i na bicyklu pomyslná pravidla slušného chování?
Cyklistická etiketa je hluboko zakořeněná paleta pravidel, která se předávají mezi generacemi a měla by být dodržována. S rozmachem cyklistiky v posledních měsících se však do světa kol nahrnulo množství nadšenců nedbajících ani základních zvyklostí.
Jak zní pravidla slušnosti pro jízdu na kole?
Pozdrav
Je základní slušností na kole pozdravit kolegu. Pokud předjíždím pomalejšího cyklistu, vždy řeknu ahoj. A je úplně jedno, jestli jde o sportovce vydechujícího po intervalu nebo tátu s pupíkem. Jedno slovo na tempu nikomu neubere. A to samé platí i pro cyklistu v protisměru. Není nás zase tolik abychom se „uzdravili“. Patří to ke slušnému vychování všude ve světě. Mrzí mě, že se to u nás neděje. A ještě více mě mrzí, že se najde hodně těch, kteří na pozdrav neodpoví.
Odpadky
Asi každý si vozí nějakou traťovku, ať už v podobě tyčinky či gelu. Vyhazování obalu po konzumaci, nebo dojetí, na krajnici, respektive do příkopu, to je strašný nešvar. Obal nic neváží, dovezte ho až do koše, kam jedině patří.
Hákování
Asi každý někdy zažil pocit, že ho předjede cyklista jen o krapet lepší, s nímž je šance se svézt v háku. Vždy je základní slušností zeptat se. Velmi nepravděpodobně se dočkáte odmítnutí. Ale jenom se mlčky pověsit za kolegu a nechat se bez jediného slova táhnout je v cyklistice vrchol nevychovanosti.
Podílení se na tempu
Téma, který souvisí s předešlým. Ať už jedeme ve dvojici či větší skupině, vždy by se měli na utváření tempa podílet všichni. Základem je plynulost. Pokud jedu na špici, nezrychlím o deset, protože se cítím zrovna dobře. Vždy před nástupem na čelo skupiny sledujte computer, aby nedocházelo ke zrychlování či zpomalování skupiny. Pokud vletíte na špici a vysokým tempem skupinu roztrháte, spíše budete za blbce kvůli narušování tempa. Základem je ale se domluvit a spolupracovat, obvzlášť mimo závodní peloton.
Varování před nebezpečím
Lhostejno, zda jedete ve dvou či ve skupině čítající dvacet cyklistů, vždy si ukazujte a hlaste překážky. A není důležité, zda jde o kámen, díru, klacek nebo chodce ve vozovce. Platí, že první je očima celé skupiny. Je fajn na překážku nejen ukázat, ale i přidat slovní upozornění. Stejně tak by měl poslední ve skupině upozornit, že se blíží auto. Spousta cyklistů, zejména začátečníků se sice ráda sveze, ale komunikačně to z jejich strany vázne. A je přece zbytečné, pokud vidím díru, nechat kolegu na třetí či čtvrté pozici ve skupině rozervat plášť. Stejně tak v terénu, pokud víte o nějakých nebezpečných místech, nenechte si to pro sebe a nečekejte, jak si nic netušící kolega v prekérní situaci poradí.
Sluchátka
Sluch je na silnici základní vjem. Pokud si pouštíte muziku, absolutně nemůžete mít přehled, co se děje kolem vás. A argument, že jde o řešení pro případ, kdy vás někdo bude shánět, je hodně slabý. Žádný telefonát není tak důležitý, aby nepočkal, než zastavíte. I nejmodernější sluchátka, která se nevkládají přímo do uší a slyšíte tedy i co se děje v okolí, způsobují nekoncentrovanost na jízd. Poslech hudby si nechte do auta nebo na doma.
Vzájemný respekt
Jedná se o jeden z klíčových bodů. A jde o respekt mezi cyklisty i směrem k automobilům. Prvním bodem je tolerance mezi cyklisty samotnými. Předjíždění pomalejších kolegů v nepřehledných úsecích je naprosto zbytečné. Je třeba pamatovat, že coby cyklisté nejsme na silnici sami. A myslet i na řidiče. Současně by cyklista by měl autu za sebou dát možnost k bezpečnému předjetí. Pokud jede skupina nebo několik dvojiček cyklistů a mají auto v zádech dlouhou dobu, je fajn seřadit se ke krajnici a nechat vůz předjet. V zatáčkách by mělo zase být automatické ukázaní vozu v zádech, že v protisměru je volno. Samozřejmě za předpokladu, že sami máme dobrý výhled.
V nedávné době ukázoněný povinný odstup 1,5 m při předjíždění cyklistů v silničním provozu vzbudil velký rozruch na obou stranách. Přitom, kdybychom se více tolerovali navzájem, byla by tato diskuze a debata zcela zbytečná.
Chování na single trailech
Respekt a tolerance se netýká ale jen jízdy na silnici. V terénu, na úzkých cestách, na čím dál oblíbenějších single trailech a singletrecích platí, že pomalejší umožňují předjetí rychlejším v místech, která to bezpečně umožňují. Pokud patříš k rychlejším a zdatnějším bikerům, dej vědět pomalejšímu jezdci před sebou, že bys ho rád předjel včas a slušně, dej mu prostor a čas zastavit na bezpečném místě pro předjetí, poděkuj mu. Nezastavuj a neodpočívej hned na příští zatáčce, když už jsi ho svoji jízdou před chvílí značně omezil, zachovej se slušně a poodjeď ideálně tak, aby se situace za chvíli neopakovala.
Patříš k pomalejším jezdcům? Umožni předjetí rychlejších tam, kde to bude možné, pojede se ti líp bez pocitu tlaku za sebou. Pokud není poblíž místo k zastavení, zastav při horní hraně trailu.
Tento článek vznikl ve spolupráci s online magazínem o cyklistice welovecycling.cz Přečti si zde i další novinky, zajímavosti a rozhovory ze světa české i světové cyklistiky.
